Skotsko
& Nomádâ… aneb tento způsob cestování se mi zdá poněkud nešťastný
Chystáte se na zájezd s cestovní kanceláří Nom
ádâ ze Žďáru nad Sázavou?Pak Vás možná budou zajímat naše zkušenosti ze zájezdu “Skotsko a severní ostrovy”, kterého jsme se s ženou zúčastnili 8.8. – 24.8.2001. Skotsko, Isle of Skye či Orkneje rozhodně stojí za to, dobře ale zvažte, s kým pojedete. Posuďte sami:
1. řidiči – nezkušení, pomalí a nevychovaní
Nevím, podle čeho si tato cestovka vybírá řidiče, ale jistě to není orientační smysl. Jinak by se nemohlo stát, že na trajekt do Calais za denního světla trefíme až na třetí (!!!) pokus. Samozřejmě, že jsme ho nestihli. V Edinburghu nás přijeli vyzvednout na domluvené místo srazu se zpožděním 40 minut, poté co byla průvodkyně nucena alarmovat místní policii, aby hledala modrobílý český aubotus s nápisem BODOS … Myslíte, že nám zpoždění vysvětlili nebo se omluvili?
Cestovní kancelář Nomád
â nám tajuplnost Skotska demonstrovala vskutku názorně. Bloudili jsme snad všude, nejtristnější situace byla při parkování ve velkých městech. Věru naivně jsme předpokládali, že v ceně zájezdu je jakési know-how, jak zaparkovat, že jsou snad vytipovaná osvědčená místa, která se předávají z průvodce na průvodce. Nic takového. Ať to byl Glasgow, Edinburgh nebo Londýn, zmateně jsme jezdlili po městě a chaoticky – průvodkyně neměla pravděpodobně ani mapku města – hledali parkoviště. V Glasgow jsme touto svéráznou vyhlídkovou jízdou ztratili skoro 3 hodiny, na prohlídku města jsme dostali 30 (slovy: třicet) minut. V Londýně bylo nutné vstávat v 4:30, aby řidiči dodrželi osmihodinovou pauzu. Následujícím popojížděním po městě jsme ztratili přes hodinu. Některé ulice jsme si přitom měli možnost prohlédnout až 4x. Vskutku nevšední zážitek.Rychlost jízdy? S podporou větru 60 km/hod, po dálnici i 80 km/hod. Nedivte se, spotřebuje se tak méně nafty a cestovka ušetří. Co na tom, že někteří škarohlídi mezi klienty brblají, že se tak nestihne slíbený program. Informační dopis, který obdržíte před zájezdem je popisem vskutku orientačním, který se velmi pružně přizpůsobuje (čti: redukuje), jak si průvodce a cestovka usmyslí.
2. Průvodkyně – bez přípravy a profesionality
Trdila, že už v Británii byla. Hm … Těžko říci, co byla její chyba a co nedostatek zázemí z cestovní kanceláře, každopádně nečekejte žádný zasvěcený výklad, znalost místních poměrů nebo domácí přípravu. Dost neobvykle také působilo časté přesvědčování “že to vlastně nestojí moc za to”. (“To” = Hadriánův val, hrad Eileen Donan, město Glasgow, Orkneje … dál si dosaďte sami.) Takže není škoda, když to neuvidíte / nestihnete a … jedeme dál. Šedesátkou, bude-li to z kopce. V Glasgow jsme se po výše popsaném bloudění dostali k jakémusi kostelu z 19. století, o němž průvodkyně tvrdila, že se jedná o katedrálu St. Mungo. Ta je ovšem už pár století o notný kus dál.
Orkneje. Nádhera. Ale pospěšte si, máte na to za 27 hodin. Jakže, v programu se slibuje dvoudenní výlet? Jděte! Cestovku to takhle přijde levněji a klienti si zvyknou.
Zvyknete si? Nomádâ je tu pro Vás!
Petr Růžička, Brno
e-mail: petr_ruzicka@hotmail.com