Středa 18. listopadu 1998
Od pepových narozenin už uběhlo strašně moc času, kdy jsem se k deníčku nedostal. A vůbec, proč taky někdy něco nenapíšete vy? My starci už takovým společenským životem tolik nežijeme. Většinou se dozvídám, co se děje na Houštce až se zpožděním. No tak co zajímavého to bylo tentokrát? Paní Jandoušová souhlasila s návrhem kolejní rady a Jiřinky Daškové, aby se kolejné vybíralo přímo na Houštce u vrátnice. Mělo by to být vždy nějakou středu kolem dvacátého večer. Kuba
Středa 30. září 1998
Tak jsme včera oslavili Pepovy narozeniny. Na oslavě těch Bobových jsem ze začátku nebyl, Bob pak později v noci přišel za námi. Na těch Pepových to ovšem byla móc pěkná a vydařená akce. Nejdřív nás tam sedělo asi pět, na konci nás bylo asi třicet. Všichni zpívali, Kendy hrál, nikdo se nechoval neslušně. Když jsme vypili, co jsme měli a ještě se nám nechtělo spát, vyrazili jsme s Pepíkem a Petrem do Piccola za Pavlíkem. Prodal nám víno za půl a pivo s lehkou slevou. Už bychom tam vážně měli zajít na kulečník. Ten rok nám pěkně začíná (ostatně jako vždyzky, že?).
Jakub
Úterý 29. září 1998
Tak naše skvělá, nádherná, fantastická Houštka už nám definitivně otevřela své srdce i brány. Včedra proběhlo první řádné pondělí u Najmanů a tak jsme zahájili jak se patří nový školní rok. K vidění byly známé tváře (namátkou Zdenda Vondrák s Martinkou, pan senátor Filip Velímský, Dušan se Žofkou, El, Ifík, Frišťa, Dolly, Jiřík...), ale naší tradice se s hrdinnou vervou hned napoprvé chytili naši milí prvňáčci, které tímto vítám na koleji. Takhle narváno, jako bylo včera, jsem u Najmanů ještě neviděl za celou dobu, co jsem na koleji. Pepa nestačil nosit a leckdy nutil nevinné oběti (mně), aby pili rychlejc, aby měl do čeho točit. Fuj, takové chování. No zkrátka byla to nádhera a slast a prohloupil, kdo tam nebyl. A byli i takoví co dokonce byli na koleji a nepřišli k Najmanům! Fakt! Nekecám! Mám jmenovat?
Jakub
Pondělí 17. srpna 1998
Houštka stále ještě není otevřená. Zvlášť dobře jsem si to uvědomil, když jsem včera rychlíkem Úpa křižoval trať k nám na Boleslav v Lysé nad Labem a mířil na Prahu. Už aby to bylo. Prozatím mám, milý deníčku, dobrou zprávu. Předseda přežil svoji šestitýdenní dovolenou pouze s malým úrazem - zlehka ovíněn byl obrán v Hořicích o doklady, peníze a klíče od bytu. Případné zloděje varuji, že už jsme si aktivně vyměnili zámek u dveří. Pavlik stále ještě žije - v Německu - spolu se Zajdou a Helenou - a podle došlé Ansichtskarte se zdá, že je spokojený. Dušan, Žofka, Dóža i Slovan přežili ve zdraví expedici na Kavkaz a podobných pofidérních oblastí. Očis podle posledních zpráv přežil splavování Hronu, jen si stěžovala Dolly, že ji na lodi neuchránil před komáry. Frišťa na rozdíl od původních předpokladů, odjela do Ruska. Zda přežije, to se ještě uvidí. Fakt se už těším, až nás zase Jiřinka Dašková pustí na Houštku. Váš Jakub.
Pátek 26. června 1998
Dneska ráno to na Houštce vypadalo jako před odchodem do protiatomového krytu. Byl to vážně smutný pohled. Chodby plné krabic, do kterých si každý cpal ten svůj ubohý majeteček, když ho teda na tři měsíce vyhodili z domova. Ach jo. Radši bych byl tady. Všude dobře - tak co doma. Co tam s těma krabicema přátelé asi tak budeme dělat? Aspoň, že jsme si to včera tak pěkně osladili. Rozlučovací sud jen zasyčel a silná skvadra ve složení má maličkost, Pavlik, Očís, Martin, Bodie, Šmejk, Zdenda a Štěpánka se vydala směr Piccolo Mondo. Cvik nám vydržel mnoho desítek minut (myslím, že jsem tentokrát za kavku rozhodně nebyl) a po dvou docela pěkných poolech jsme odkráčeli naposledy na kolej. Byly čtyři ráno. Moc pěkně se mi o půl sedmé vstávalo do práce. Tak zase čau 21. září. Už se na vás na všechny těším. Jakub
©Tuto stránku vytvořil
Jakub Kašpar
Tato stránka byla naposledy aktualizována 24. listopadu 1998