small bike 7
SMALL BIKE 7 ČILI 8 STRÁNEK
Ač nerad,
omezím se dnes jen na stručný úvodník. Sešlo se totiž
nádherné množství příspěvků od celé řady autorů.
Jednou ze dvou nových autorek je paní Čiháková; za její
spoluautorství recenze děkuji i touto cestou. Trend, kdy do sb
přispívají osoby se společnou trvalou, přechodnou či jen
momentální adresou, velmi vítám i z provozních důvodů, neboť v takových případech roste
počet přispěvatelů, ale nikoliv náklad, protože dodávám
pouze jeden výtisk na jednu adresu. Druhou novou autorkou je
anonymní přispěvatelka z Chomutova - přiznávám, že se
jedná o úplnou záhadu a že netuším, o koho se jedná. Zachovejte sb přízeň a pište
(třeba i do NaDně č. 2 tam vás bude číst asi tak 10 x více
čtenářů). -JM-
LISTÁRNA
A OBECNÉ PŘÍSPĚVKY
JAK SE
DĚLÁ ČASOPIS?
Se zájmem jsem
si přečetla názory odborníka na čtenářstvo a
přispěvatelstvo sb5. Objevila se tam slova jako lůza, s
čímž zcela souhlasím. Avšak nedá se to brát doslova u
amatérských časopisů, kde sotva přesvědčíte autory, že
"uzávěrka" není fiktivní pojem z televizního
kvizu. Známé výmluvy Nemám čas... Jo jo, už už to
dopisuju... Když mě nic nenapadá... Neumim psát... Kam jsem
to jenom založil... a tak dále již mírně unavují, ale není
snad hlavním posláním redaktora otravovat a otravovat? To
ostatně brzy pozná i redakce sb; náznaky pochopení se objevují i ve větách "už skoro nemám
co vyřazovat a proškrtávat". O něco vydavatelsky
zkušenější redakce NaDně to ví, a tak autorům nenápadně
podmazává, i když by je povětšinou raději nenápadně
zařízla. -kahra-
KLIČOVÉ
TÉMA: NEZNÁLEK
sb: Redakce
obdržela pozoruhodný pohled s uměleckým akvarelem. Pohled je
anonymní, jak už se stalo poslední dobou zvykem. Je podepsán
zkratkou DEB, je psán v ženském rodě, hovoří se v něm o
sedmileté dceři pisatelky a byl odeslán z Chomutova. Jsem
mladý otevřený člověk, a tak nebudu rozebírat zbytečná
podezření, že se jedná o konšpiraci a že odesílatelem je
nějaký bezdětný muž. Dopis reaguje na článek JM v sb4.
Vážený pane,
"Neználek na Měsíci" má sice tvrdé, leč ne moc
omyvatelné desky (coby robě jsem to
zkoumala) a jejich barva je spíše starorůžová, než
modrá. I má sedmiletá dcera se nad tím pozastavila. Ale
hlavně, že si je "dobře" pamatujete… To víte, my
puntíčkáři. Jinak, ať Vám small bike vzkvétá, už se
těším až vyjdou "Svitky" Jiřího Dostála. DEB,
Chomutov.
sb: Děkuji
DEB za pěkný pohled; nemám sice rád ironii, ale čtenářka
ji naštěstí vyvážila několika pozitivními výroky. Když
se objevila druhá reakce na totéž téma, snažil jsem se
minulý mrazivý víkend dokonce na půdě najít příslušnou
publikaci k naskenování na Primaxu Coloradu Directovi (jak
jinak), aby se digitální pravda ukázala v rozlišení 300
bodů na palci, ale našel jsem jen dovedně ukrytou železnou
traverzu (čelem) a sbírku starších ruských
fantasy s názvem "Krása nesmírná." V zájmu ideové
čistoty jsem přesto ochoten provést důslednou sebekritiku: je
pravdou, že modrý byl možná Neználek I a že Neználek II
byl spíše takový červený a Neználek III zase žlutý (v
následujícím článku sice kahra tvrdí,
že ”Neználek ve slunečním městě” byla dvojka, ale
domnívám se, že to byla trojka). Zajímavé je, že na stejné
téma přispěla podobným článkem i kahra (viz níže v sb7).
Zdravím Chomutov a zejména antikvariát na náměstí, kde jsem
před časem zakoupil jednu
zperel své knihovny knihu "Sebeobrana ženy" od
Antonína Matrase, Naše vojsko, 1968, Praha. A když už mi
čtenářka tuto knihu připomněla, použiji několik svých
oblíbených fotografií (autor Zdeněk Virt) jako doprovod sb7.
JEŠTĚ
JEDNOU NEZNÁLEK
Dovoluji si
upřesnit informace, které v sb3 a sb4 vyzněly mírně
matoucím dojmem. Modré (lesklé a omyvatelné) desky měla
pouze první kniha o Neználkovi. Její pokračování,
"Neználek ve Slunečním" městě, mělo desky
zářivě žluté (a též lesklé a omyvatelné), zřejmě po
vzoru Neználkových kalhot, které v cizině vzbudily značný
zájem; třetí díl, "Neználek na Měsíci", měl
desky ze stejného materiálu, ale tmavě červené, s decentním
nádechem do fialova. U třetí knihy, přes chvályhodnou
lesklost a omyvatelnost, však bylo poněkud odbyté vázání a
po několikerém přečtení jsem mohla přes tři čtvrtě
knihy, pravda v kompaktním celku, vyjmout. Kromě působení
estetického mají Nosovovy knihy i jiné kvality, převážně z
hlediska ideově-výchovného. Ale to je spíše
otázka pro JM, který, sám maje občas zálibu v demagogii, je
v polit-fiction zběhlý. -kahra-
POZNATKY NA TÉMA SCHALTEN UND
FAHREN (SF)
Z DÍLNY PM
Po absolvování
kurzů autoškoly musím vřele souhlasit s panem MVH:
"Poznamenejte si, Hlaváčku, zásada číslo jedna smést
ostatní vozidla do škarpy v honbě za příštím checkpointem
nemá smysl, protože Správa silnic v nejbližší době
nepřipravuje další levely hry Silniční provoz. Zastavte na
tomto železničním přejezdu a zapište si to.”
POLEMIKA DJ - KAHRA
IV. díl
Blížící se
volby zřejmě inspirovaly redakci sb k tomu, aby kopírovala
chování některých politiků. Uměle vyvolaná kauza DJ -
kahra je toho dobrým příkladem. Co neudělá s veřejným
míněním dobře volený nadpis a nenápadný popisek kurzívou!
Doufám, že DJ nezklamu, když prohlásím, že má odpověď
nebyla míněna nijak vážně. Je dobře, když lidé berou má
slova zcela vážně. Ale v drtivé většině případů to
není na místě. Nejsem si vždy jista, co myslím vážně a co
ne, ale někdy se nad tím pokusím
odpovědně zamyslet. Také jsem se rozhodla vytvořit několik
ostře feministických článků; bohužel mi to moc nejde. Ale
mám slíbenou knihu "O mužském šovinismu", po
jejímž přečtení nepochybně získám dosti inspirace. Jenom
mohu potvrdit, že mezi psaním mužským a
ženským není žádný rozdíl; nejlépe to dotvrzuje fakt, že
nejedna autorka neodhaleně publikuje pod mužským pseudonymem.
Také si ráda přečtu knihy od mužských SF spisovatelů,
hlavně proto, že čtu mnoho knih a pouze ženské pisatelky by
mi dlouho nevydržely. Jako zajímavost
nabízím výsledek soukromého pozorování: mezi ženami je
méně vyloženě dobrých, ale také méně vyloženě
špatných autorů. (I když musím přiznat, že takovou
hovadinu, jako je "Ave - čarodějka na zabití", by
asi muž nenapsal.) Křivka úspěšnosti by zřejmě kopírovala
známou křivku výskytu geniality a imbecility v populaci, kde
si opět na výraznější extrémy potrpí muži. Co se týče
mimozemšťanů v posteli, zcela s DJ souhlasím. Zdá se, že
potřeba dostat mimozemšťana do postele je vlastní lidskému rodu bez rozdílu rasy,
pohlaví, národnosti či věku. -kahra-
NADNĚ
STRUČNĚ
Grafická
úprava: zdařilá, místy však ztěžovala orientaci v textu.
Formát: od MVH a kahry se něco takového dalo čekat. Obsah:
všehochuť, ze které nic vysloveně nenadchne ani neurazí.
Ilustrace: velmi, velmi zdařilé. Závěrem: NaDně je
zajímavý ambiciózní časopis okresního formátu, do něhož
bych se nestyděl přispívat. -DJ-
NOCH EINMAL DIE ACHTZIGER
sb.: Nad
článkem kahry se mi maně vybavují slova pana Němečka,
který byv nedobrovolným svědkem sentimentální debaty o
přednostech vysokoškolského studia v osmdesátých letech,
zejména pokud jde o cenu legálních drog, prohlásil, že
mnohem jednodušší by bylo, číst si rovnou ceníky piva,
guláše apod.
K diskusi o
osmdesátých letech neodolám připomenout, jaký problém tehdy
představovaly desetihaléřové mince (z aluminia). Kopeček
zmrzliny totiž stál sedmdesátník, dva kopečky korunu
čtyřicet.
Uvědomíme-li
si, že dvě koruny byla přesně ta částka, kterou chudý
student základní školy dostal ke svačině a obíral se jí po
celé dopolední vyučování, vyvstane problém chybějícího
desetníku v celé své obludné a výsměšné tragičnosti.
(Vyloženou raritou byly mražené švestky, které ale stály
čtyři padesát a bylo proto nutné se na ně buďto složit,
nebo několik dní držet hladovku.) -kahra-
RECENZE
A TEORIE UMĚNÍ
STOJÍ TAM NA ULICI / MUŽ NA DEMOLICI
FILMOVÁ RECENZE
sb: Pokud jste strávili 80. léta podobně jako
já, nemůže vás nadpis této recenze pana Čiháka nechat
chladnými: hlava se začíná škubat a uvnitř duní kytary z
prvního dema HNF.
Řekl jsem si,
že redakci sb udělám radost a že - i přes svoji rostoucí
skepsi k tomuto úzce vymezenému oboru - čas od času nějakou
scifi přetrpím, abych zůstal aspoň trochu v obraze. Jako
první šanci mi TV Nova nabídla americkou akční scifi z roku
1993 nazvanou "Demolition Man".
V každém prognostickém rychlokurzu se dozvíte, že
prognostici by se raději měli věnovat dostatečně vzdálené
budoucnosti, aby si z nich náhodou nemohl někdo ještě za
jejich života dělat blázny. Pro autory scifi to platí
dvojnásob. Režisér Marco Brambilla (to jméno budiž
částečnou omluvou) se ale právě této chyby dopustil v roce
1993. Začátek své scifi situoval do roku
1996, kdy se podle něj bude trestat zmrazováním do ledu
(spíše to vypadalo jako nějaký gel, ale to je fuk). Takovou
blbostí si Brambilla zajistil, že už v roce 1998 se na něj
můžeme dívat jako na špatného proroka. Zbytek děje se odehrává v roce 2032. Opět
chyba. Autorova vize budoucnosti by odpovídala tak roku 2222 -
přinejmenším proto, že ji nikdo z dnešních diváků nebude
mít šanci zhodnotit.
Co se týče
zmíněné scifičnosti, ta je v tomto filmu podobně jako u děl
typu "Terminátora II." jen záplatou na díry v
zápletce. Představitel hlavního hrdiny, S. Stallone, ostatně
se vzácnou upřímností prohlásil, že "režisér
Brambilla patří k nové generaci, která - a já nechápu proč
- dělá všechno pomocí počítačů a světel".
Skutečně, většina rvaček a
explozí by se mohla odehrát v současnosti nebo v minulosti,
bez počítačů a světel, a pocit by byl stejný. Nicméně na
filmu zaujme snaha o vtipný popis sterilní společnosti
budoucnosti, kde lidé nejedí hamburgry, nemluví neslušně a
nesouloží, protože to považují
za nezdravé (otázka pro hloubavé: jak se používají tři
mušličky, které měli v budoucnu na toaletách místo
papíru?). Stallone HRAJE pěkně, zejména z vybuchujících
domů uniká lépe než Cooperfield, ale pánové, ruku na kardiostimulátor: kam se hrabe na Arnolda s
jeho nadpozemskou mlčenlivostí? -MČ-
TOTÁLNÍ
VZPOMÍNKA
ŠOVINISTŮV
TOTAL RECALL
Oceňuji
nasazení pana Čiháka, který nejenže shlédl celého
"Demolition mana", ale navíc o něm napsal i recenzi.
Ze solidarity jsem tedy v sobotu večer překonal ospalost
způsobenou tím, že jsem první sníh jako obvykle rituálně
vítal celé odpoledne jízdou na svém motocyklu zn.
"Simson" (50 ccm) na zasněžené louce, a díval jsem
se na americký SF film "Total
recall" s rakouským hercem panem Schwarzeneggerem.
Samozřejmě, že
jsem se nejvíce soustředil na titulky. Psali tam, že
film byl natočen podle námětu spisovatele Philipa Dicka. Dále
jsem si povšiml, že režisér se jmenuje pan Verhoeven.
Holandsky znějící jméno režiséra ve mně vyvolalo totální
vzpomínku na minulý rok, kdy jsem byl do jižního Holandska
vysazen padákem ze služebního zeppelinu České obchodní
inspekce jakožto kontrolor kvality syrových sleďů.
Od prvních minut jsem tedy sledoval
Arnoldovo dobrodružství skrze oranžový filtr. Dospěl
jsem k závěru, že "Total recall" je velmi holandský
film. Možná, že v jednotlivostech to tak nevypadá, ale celek
je myslím jasný: hlavní hrdina akčního filmu jezdí všude
vlakem nebo tramvají, městské centrum se skládá hlavně z nočních podniků, život celé
planety závisí na chodu mamutích veřejných zařízení a na
dokonalém utěsnění před vnějším živelným nebezpečím.
Korunním
důkazem je však humor. Zde bych se rád zastavil a podělil se
se čtenáři o jeden ze svých nejsilnějších dojmů: je
známo, že pro český humor je typická spíše sebeironie a
vícevrstevnatost na rozdíl od humoru německého, který
obvykle považujeme za prostý a hrubý. Podle mého názoru lze
však po přímce od českého humoru k německému pokračovat
ještě dále, až za určitou dobu dorazíme k
humoru holandskému. Oproti jeho pochmurné
povrchnosti a drsnosti jsou německé ftipy určeny pro
rafinované romantické intelektuály. Tyto úvahy se mi nutkavě
vybavovaly při scénách, kdy Arnold odcházeje z přestřelky,
jakoby omylem šlápne na mrtvolu a ozve mlaskavý zvuk masa
(jsem hluboce přesvědčen, že my Středoevropané bez ohledu
na příslušnost k některému etniku - bychom mrtvoly
překročili je to už takový náš společný civilizační
vzorec chování, zřejmě nabytý pod Habsburky) nebo když
Arnoldovi zůstanou v rukou uražené ruce jeho protivníka a on
to chladně komentuje.
Na závěr bych
se rád ještě zmínil o tom, že dokladem názoru E. Canettiho
(dodatečně děkuji TN za jeho připomenutí), že Holanďané
sami sebe vnímají jako hráz, byla scéna, kdy při
přestřelce na pojízdných schodech se Arnold chrání před
kulkami tím, že nastavuje před sebe tělo náhodného
spolucestujícího. -JM-
WOODY
MRAVENEC - PRÁCE VŠEHO DRUHU
RECENZE SF FILMU
sb:
Následující recenze MČ a DČ je novátorskou obměnou
paraleleního hodnocení jednoho díla dvěma recenznty, kdy oba
názory jsou slity do jednoho článku.
Dobrá zpráva
pro kahru a další, které znechutila poslední díla Woodyho
Allena: film "Mravenec Z" je vynikající - i přesto,
že hlavní postavičku namluvil právě Woody. Autorům se
podařilo vyhmátnout to dobré z původního Woodyho a omezit
jeho přetékající ego a rostoucí upovídanost z poslední
doby. Půdorys příběhu by se dal s trochou reklamní nadsázky
popsat jako animovaná akční love story z mravenčí kolonie,
důležitější ale je spíš ohňostroj dějových nápadů a
způsob zpracování.
Svou roli hraje
nový způsob animace, který je oproti disneyovskému
kreslenému stylu neokoukaný a nabízí řadu dosud
neprozkoumaných možností. Použitá technologie má sice
ještě své rezervy, především pozadí bylo čas od času
načrtnuté jen zjednodušeně (asi by zabíralo příliš
gigabytů), ale na rozdíl od filmů typu "Godzilla" jsme
měly* konečně pocit, že počítačová animace je velkým
krokem kupředu. Leccos napověděl již krátký snímek
"Geriho hra", vytvořený stejnou technikou, za který
dostal vloni Oskara čechoameričan Pinkava. Rozdíl oproti
"Geriho hře" je ale rozdílem mezi školní besídkou
a celovečerním představením.
"Mravenec
Z" může z řady důvodů odrazovat: některým dospělým
může vadit, že jde na první pohled o pohádku, příznivce
intelTMektuálních filmů může odrazovat jméno S. Stalloneho
(= hlas a fyziognomie jednoho z mravenců), kahru zase jméno W.
Allena. Naše rada zní: nenechte se odradit, "Mravenec
Z" je pěkný SF (= stereofonní) film. MČ + DČ
(Vysvětlivka: *
první krok autorů, zejména DČ, k úplné rovnoprávnosti v
českém pravopise)
ŠÍLENÝCH
30 MHZ
KLASICKÁ SF
Clifford D. Simak: Madness from Mars,
(poprvé 1939), sborník The Best Science-Fiction Stories
Jsem příznivcem
starých SF povídek, protože se v nich různí zoufalci
snažili pro peníze vymýšlet budoucnost. I když se autoři
tvářili vědecky, z časového odstupu jsou ty futuristické
rozklady nechtěným komickým žánrem. Občas se rád vracím
zejména k Wellsovi, který má neodolatelně špatný styl, z
něhož je znát, že ho to psaní moc nebavilo
a moc se s tím nepáral. Povídka "Šílenství z
Marsu" Clifforda D. Šimáka není směšná samotným
stylem. Příběh naopak suverénně zahrnuje kosmické lodě,
mimozemšťany a mnoho akce bez dlouhých popisů (za geniální trik považuji líčení
přistání rakety, kdy je sugestivně popsáno všeobecné
vzrušení v okolí, ale o vlastní raketě ani slovo). Na Mars
již byly vyslány čtyři expedice: první tři záhadně
zmizely a teprve "Hello Mars IV" se vrací na Zem.
Čtyři členové posádky jsou mrtvi a poslední je šílený. Loď s sebou přivezla i
marťanské zvíře - chlupatou
kouli.
Pozemští vědci převezou zvíře do ZOO a současně
zkoumají, co způsobilo tragédii kosmické lodi. Zvířata v
ZOO se náhle splaší a demolují město. Nakonec se zjistí,
že marťan se snaží komunikovat cíleným vysíláním vln o
frekvenci 30 MHz. Jak praví vědci, podobných vibrací nelze na
Zemi za normálních podmínek vůbec dosáhnout.Vliv takové
frekvence nutně narušuje mozek všech zasažených, kteří
buď zemřou nebo se aspoň zblázní.
Ano, taková byla SF. Dnes sedím u svého PC
a v jeho nitru tepe procesor taktem 150 MHz. Sedím blízko a
tvořím small bike. -JM-
VĚDA
A POČÍTAČE
STÁLE MÁLO
POLITIKY
ZAMYŠLENÍ ZS
Až na drobné
výjimky je stále sb spíše dětskou hrou, než skutečným
občasníkem. Jen těžko v něm totiž hledám politiku na
jakékoli úrovni. Přitom se sb označuje za fantasy médium.
Jakoby politika nebyla fantasy, nebo co! Proto bych rád
přispěvatele a zejména šéfredaktora zvrtl na cestu
politických příspěvků. Vždyť dobrá fantasy je politikou a
politika je často hutnou fantasy.
Fantasy bez poselství je plytkou blitkou. Zatím jedinou politikou
Vaší fantasy je očerňování všech mimozemšťanů. Opravdu
si myslíte, pane redaktore, že jsou všichni zlí? Nejsou!
Nikdy jsem žádného neviděl, ale věřím, že se mezi nimi
musí najít alespoň jeden slušný, možná. Fantasy musí vychovávat. Jak? Příklady. K
čemu? K práci pro lidstvo. Nemyslíte, že už
takhle je na tom lidstvo dost bídně? Proto vyzývám
přispěvatele sb k článkům s politickovýchovným fantasy
tématem a hned jdu příkladem. -ZS-
ŽIVOT KONRÁDA LUXE
HAGIOGRAFIE
sb:
Následující studie pana Sysla se vymyká všem časopiseckým
kategoriím stylovým i obsahovým. Jako má Ikarie svého Neffa
a "Zakázané technologie", tak sb má Sysla a jeho
"Zapomenuté technologie".
Už
prapraprastrýc politika Josefa Luxe byl snílkem (dnes bychom
řekl i autorem fantasy). Konrád Lux byl také světlomil a
čistomil. A ještě jednu dobrou vlastnost měl. Byl malý.
Konrád Lux odjakživa meditoval o vynálezech zkvalitňující
lidský život.
Již mladý
Konrád vydával fantasy občasník pod názvem "Kleines Fahrrad" pro alergiky na němčinu
překládám do angličtiny - small bike - přeci jen ještě
česky - malé kolo (míněno jízdní). Světlomil Konrád od
svých devíti až jedenácti let snil, a to i za tmy, o tom, že
vymyslí na povel denní světlo zářící zařízení.
Používání tohoto hypotetického vynálezu, tedy svícení,
nazýval luxováním. Na stránkách "Kleines Fahrrad"
neskrýval své přesvědčení, že toto zařízení vymyslí
on. Z učebnice fyziky druhého stupně základní školy dnes víme, pokud jsme to již
nezapomněli, že žárovku vymyslel úplně někdo jiný.
Bodejť by ne, když elektřinu, se kterou Lux počítal jako se
zdrojem energie, zatím nikdo neobjevil. Alespoň se zachovala
stupnice jeho synovce, která popisuje množství světla v místnosti, kde se právě nacházíme.
V posledním
vydaném čísle KF označeném jako "Zwei" popisuje
Lux domácí uklízeč podrážkami bot nanesené venkovní
nečistoty do bytu či domu. Práci s uklízečem nazývá konrádováním. V Čechách od
dvacátých let tohoto století zdomácněl termín luxování.
Přístroj Konrád 1 se od dnešních luxů (či správně
vysavač) lišil tím, že hodlal
prach z místnosti vyfoukat. Dnes nasazujeme sací trubici na
opačný konec obdobného přístroje. Proto jsou dnešní luxy
spíše vysavači.
Nápady z Konráda Luxe přímo sršely,
někdy až tryskaly. V nikdy neuveřejněném, dvacet let
rozepsaném třetím čísle KF popsal prostředek pro osobní
tělovou hygienu. Byl totiž také osobním hygienomilem. V té
době byla jediným mycím prostředkem voda. Popis jeho
prostředku pod názvem "Dusch Gel
mit pH hautneutral" byl velmi podobný dnešním více
funkčním prostředkům. Pouze o obalech z umělé hmoty se mu
ještě ani nezdálo. Výraz "mit pH hautneutral"
znamenal, že vý
robek je
přátelský k pokožce a při mytí se dosahuje maximálně
pouze prvního stupně Richterovi stupnice.
Mimochodem, tuto
stupnici Richter později Luxovi ukradl. Konrád totiž tuto
stupnici objevil při sobotním konrádování, když po úklidu
řekl : "Zehn". Od té doby měl manželkou zakázáno
konrádovat. Parní Konrád 1 zapadl prachem, a později i uhlím
na zimu. Tolik k mycímu prostředku "Dusch Gel".
Z bohaté
činnosti Konráda Luxe se dodnes uchovalo pouze dobře známé přísloví
"kolik luxů máš, tolikrát jsi správně nakupoval!"
Ale abyste Vy, čtenáři viděli, že snílkovství a politika
spolu úzce souvisejí, přidám ještě jeden takt. Konrád Lux
chtěl být ministrem zemědělství, jehož budoucnost viděl ve
výzkumu a v průmyslu. To mu splnil jeho prapraprasynovec Josef.
Tolik o fantasy a politice. -ZS- (mladý dobrovolně historik)
EXISTUJE
ALTERNATIVA K AMIZE?
POČÍTAČOVÉ
PLATFORMY
Z tajného
nakladatelství Almužna unikla informace o záměru pana MVH
koupit si kartu PowerPC 160 Mhz se dvěma procesory Motorola a
nový monitor. To je důkazem pěkných citů a oddanosti vůči
technologii Amiga. Nabízím ale panu MVH výkonově i cenově
zajímavou alternativu. Počítač PC Intel Capuston 300 Mhz, 32
MB RAM, s 4,1 GB harddiskem, videokartou v AGP slotu a 15ti
palcovým monitorem je v současnosti možné pořídit zhruba za
26 tisíc K. Oproti osmibitovému zvuku neupravené Amigy sice vypadá 14 bitů
přes AHI jako krok vpřed, součástí zmiňované PC sestavy je
však samozřejmě šestnáctibitová zvuková karta schopná
přehrávat až 16 bitové 48 000 hertzové zvuky (24
kilohertzový pískot ale stejně nikdo neuslyší). Vydá-li pan MVH ještě asi 2.000 K za 3Dfx
akcelerátor, grafický výkon bude jistě srovnatelný s PPC. Na
hlavní argument amigistů, totiž operační systém, existuje
odpověď. OS Unix je stejně stabilní jako AOS (velmi),
multitasking skutečně zpracovává více úloh najednou, softwaru je stejně jako na Amigu
(spíše méně) a na domácím počítači působí stejně
avantgardně jako Amiga. K cenovému rozdílu minimálně 4.500 K
ve prospěch PC a snadné rozšiřitelnosti jsou ale amigisté
zřejmě slepí. Velké lákadlo Amigy představují demíčka (tzn. točící se krychle na
psychedelickém pozadí). Na Unixu však pracuje většina stanic
Silicon Graphics, a tak real-timově vypočítávaných
prezentací se dá sehnat také dostatek. -PM-
TISÍCROČNÁ MOUCHA
I SB SI PLÁCNE O
Y2K
sb: Byl jsem
opakovaně upozorněn, že se hluboce mýlím, pokud se
domnívám, že mé články o počítačích jsou zajímavé.
Jsem si toho sice vědom, ale na druhou stranu čestný cenzor
nebyl doposud jmenován, a tak mi v podobných úvahách nemůže
nikdo zabránit.
Jelikož má
práce s počítači přímo nesouvisí, zůstává PC na mém
stole v pozadí jako hlučný pomocník nebo i zákeřný
sabotér. Nedávno jsem se však zabýval zajímavou otázkou:
jak je to u nás přesně s odpovědností dodavatelů
počítačových programů za škody, které budou způsobeny v
roce 2000 tzv. millenium bugem. Je to celkem vzato dost nechutný
salát, protože autorský zákon počítá spíše s
uměleckými díly než s programy. Pokud k nějakému řízení
opravdu dojde, mohla by to však být nádherná interdisciplinární spolupráce, kde se počítačoví
géniové budou veřejně přít o fungování algoritmů. Jestli
jsem to správně pochopil, tak v USA mají zvláštní zákon,
který umožňuje SW firmám, aby se zbavily odpovědnosti za
millenium bug v jejich programech, když se velmi rychle veřejně přiznají, kde mají
mouchy. O sb nemusíte mít strach: zkusmo jsem si na svém
počítači prožil Silvestra 1999 a nic se nestalo. Rovněž tak
následující článek MVH nás uklidňuje, že Amiga rok 2000
přejde důstojně doufám tedy, že osud sebraných spisů DJ a časopisu NaDně stojí na
dobré platformě. -JM-
PC MÁ STRACH - AMIGA JEŠTĚ 47 LET
AMIGA MILLENIUM
NEBUDE V ROCE 2000
sb: Další
článek o tom, že I v paralelním amigovském vesmíru ještě
pořád existuje život. Je podobný tomu našemu, nikoliv však
stejný.
Na mnoha
diskusních fórech se probíral "Year2K problem." V
jednom popularizujícím článku navádějí čtenáře k testu
svého počítače: "Nastavte datum na 31.12.1999 a 23.59
hodin, vypněte počítač a za pár minut ho opět zapněte.
Pokud vám vůbec naběhl, podívejte se na nový čas.
Pravděpodobně vás čeká chaos." Zatímco PC svět
zachvátily obavy ze zmatků přelomu století, malí školáci
programují neuvěřitelné fígle a jehovistům se potvrzují
zvěsti o konci světa, AMIGA komunita zůstává naprosto v
klidu. Po několika testech s kalendářem jsem zjistil, že
AmigaOS 3.0 umožňuje nastavit maximálně rok 2099, avšak
některé programy spolehlivě odečítají pouze do roku 2045.
Myslím, že s tímto omezením mohu celkem klidně spát a
nechat si zdát o novém počítači, na který snad do svých 70. narozenin našetřím. -MVH-
DARWINISMUS A
CYKLISTIKA
(R)EVOLUČNÍ
NÁVRH
Přes nastalé
kruté mrazy jsem nijak neomezil redakční práci na kole, ba
naopak: sb rozvážím poslední dobou důsledně na kole a
dokonce tak i svážím příspěvky. Mrazivé počasí ve
spojení s recenzí pana Čiháka v sb6 mě přitom přivedlo k
zásadní úvaze.
Významná menšina
Lidstvo se dělí
na mnoho sociálních skupin. Jednu z nich tvoříme i my,
pracovníci cyklistické distribuce časopisů. Není nás mnoho,
avšak naše práce je pro veřejnost důležitá. Co by se
kupříkladu stalo, kdybychom přerušili činnost? Následky by
byly nedozírné. Veškeré časopisy distribuované na kole by
buď musely být zastaveny, nebo by se musely rozvážet jinak.
Při rozvozu je třeba chránit se před nepřízní počasí,
zejména pak hlavu. Osobně za tímto účelem používám
služebního oranžového kulicha.
Je homo sapiens sapiens vrcholem
evoluce?
Zde však tvrdě
narážím na samé hranice lidských možností. Když si
natáhnu čepici přes uši, tak mi brání ve výhledu;
uvolním-li si oči, mrznou mi zase uši. Navrhuji tedy, aby v
dalším vývojovém typu člověka byly oči umístěny trochu
níže anebo uši naopak trochu výše, tak, aby bylo možno
jezdit v zimě na kole bezpečně. Návrh byl již předán na
příslušná místa. -JM-
SPORT
STARÁ ROLE
CUP 1998
OBJEKTIVNÍ
REPORTÁŽ
Těsně před
uzávěrkou proběhl turnaj v ricochetu, jehož se zúčastnili:
slečna Valeriánová, paní Čiháková a pánové Čihák,
Sysel, Kozemčák a Míkovec. Pro nedostatek místa pouze
konstatujeme, že mnohem dramitečtější souboj se konal v
dámské kategorii. Mezi muží stojí za zmínku, že pana
Míkovce zastihl turnaj ve výtečné formě a podařilo se mu
nejméně 36 pěkných úderů. Výsledky: Dámy: první zápas
přerušen pro zranění za stavu GV - DČ 1:0 na sety a 7:5;
opakovaný zápas 2:0 (-13, -8). Pánové: 1. MČ (-ZS
2:0 -10,-4; -PK 2:0 -5, -8; -JM 2:0 -5, -4), 2. ZS (-PK 2:0
-10,-3; -JM 2:0 -), 3. PK (-JM 2:0 -10, -7), 4. JM.Vítězové v
každé kategorii obdrželi becherovku, příp. campari,
poslední v pořadí pak jahodový kompot (chutově vydařený).
-JM-
TIRAGE:
Celoroční distribuce a sestavování:Jaroslav Míkovec, Big
Bang, Stará Role. Služební vybavení: tiskárna Star LC-10,
snímák Primax Colorado Direct, bycikl Steiger, po dobu poruchy
(od VIII/98) náhradního byciklu
Gatelle, rezervní bycikl Mosconi.